No - nejen trimováním. Zkusím to sem teda napsat, nevím ale, jestli to půjde stručně:
1. vztlakové klapky mění zakřivení profilu křídla a tím součinitel vztlaku. Jejich vysunutím (o malý kus) se sníží pádová rychlost - tedy už při nižší rychlosti je vztlak dost silný, aby letadlo vzlétlo. Na normální let by to ale byla nevýhoda, proto se po dosažení určité rychlosti a stability letu klapky zase "zasouvají". Vztlakové klapky se také používají na přistání - kdy mají (u většiny letadel) dvě funkce - jednak jak je psáno výše při menší výchylce zvyšují součinitel vztlaku (můžeš přistávat menší rychlostí) - ale při větší výchylce taky hodně brzdí - používají se tedy občas jako jako vzduchové brzdy.
2. vyvážení - jak už tady někdo psal, technicky jsou různé způsoby tzv. "vyvážení" - princip je nakonec ale stejný - zmenšit síly v řízení - přesněji - když chceš, aby letadlo stoupalo, přitáhneš páku (volant) k sobě a to zvedne vodorovnou ocasní plochu. Aerodynamická síla na kormidlech stlačí ocas letadla dolů - nos se zvedne a stoupeš. Když ale páku pustíš, srovná se zpátky do roviny - a letadlo za chilku taky. Pomocí malé plošky na kormidle ale můžeš vyvolat sílu, která tam to kormidlo (VOP) drží za tebe. V praxi přitáhneš páku jak potřebuješ, uvedeš letadlo do potřebné polohy - a točíš kolečkem vyvážení neboli trimu ("posuvníkem" ve FS) tak dlouho, až můžeš páku pustit - a ona trčí v tebou vybrané poloze - a letadlo letí bez vylomenin směrem kam chceš.
3. každé letadlo má určené takzvané režimy letu - to znamená nejvhodnější rychlost a nejvhodnější výkon motoru (obvykle u jednoduchých letadel vyjádřený "počtem otáček") pro tu kterou situaci za letu. Obvykle jsou hlavní režimy tyto (údaje platí pro cessnu 172, která je pro úplného začátečníka asi nejlepší - pro jiná éra je potřeba najít správná čísla v tzv. "příručce" (POM- pilot operating manual a podobně). Popíšu jednotlivé fáze letu i s režimy tak, že je podle toho budeš moci s cesnou provést, opakovat a naučit se:
vzlet: klapky na 10° - vyvážit trochu nahoru (čárka nad středovou značku) - směs plně bohatá - po srovnání do ody dráhy dát plyn plný nadoraz (otáčky 2500 až 2750 podle motoru v éru). Nožním řízením udržuješ směr a jemně přitahuješ páku - zvedáš nos letadla tak, aby asi na 55-60 kt (uzly, rychlost) vzlétlo. Jak se vzneseš, jemně zmenšíš přitažení páky tak, aby se letadlo rozběhlo na rychlost 70 (ale nedrcni při tom zpátky do země) a zase jemně přitahuješ nebo povoluješ, aby byla rychlsot pořád těch 70. Můžeš trochu zahýbat vyvážením, aby éro stoupalo "samo", abys nemusel tolik tahat. Tím začneš stoupat.
stoupání - po stabilizaci letadla v poloze na stoupání zavřeš klapky. Cesna trochu zvedne čumák (vytratí se klopivý moment vysunutých klapek) a to musíš poopravit potlačením pákou, jen maličko - až se vše srovná (pořád udržuješ rychlost 70) jemně si vyvážíš - aby cesínka stoupala sama a ty abys nemusel ani tahat, ani tlačit. Sleduj variometr - uvidíš, že při rychlosti 70 bude stoupání nejvýraznější. Takhle můžeš stoupat až na praktický dostup daného éra (tady asi 12.000 ft  )
horizontální let - stoupáš a sleduješ výškoměr a blízko předpokládané výšky letu (třeba na 3850 ft při předpokládané další výšce letu 4000 ft) trochu potlačíš páku a začneš převádět éro ze stoupání do horizontálního letu. Sleduj variometr a rychloměr. Variometr by měl klesat směrem k nule (pomalu - předce nechceš, aby ti cestující všechno pozvraceli, že ne ) a rychloměr se bude rozbíhat - přes 80 postupně až na 110-120 Kt. V té době budeš současně postupně stahovat plyn - a sledovat otáčkoměr - až bude ukazovat 2200-2300 otáček. To je u C-172 cestovní režim motoru. Pak pákou jemně dolaďuj sklon nahoru a dolů, aby variometr ukazoval víceméně nulu - ze začátku to bude problém, ale naučíš se to, aby ti to akorát vyšlo na těch 150 stop (z 3850 na 4000) a letíš cestovním režimem v požadované hladině. Abys za to nemusel pořád tahat (tady spíš tlačit) vyvážíš si éro otáčením trimu tak, aby ti páka sama držela ve správné poloze a éro letí. V tomhle místě je zejména v FS velkým lákadlem na páku nesahat a jen jemným ťukáním do trimu "doštelovat" vyvážení do požadovabné hodnoty a tu tak pak udržovat. V simulátoru je to fuk, ale v reálu je to špatně, ve skutečnosti se trimem nemá řídit - vždycky se režim letu ustaví pákou podle potřeby - a pak se trimem zmenší síla v řízení na únosnou mez, páka (berany) se ale v reálu nepustí ani na okamžik.
zatáčka - u cesny velmi jednoduché - jen nakloníš křidélky a éro zatáčí - v simu i v reálu. V cestovním režimu skoro nepoužíváš nohy (na rozdíl od některých jiných letadel zrovna cesna se v tomhle chová jako "velký" dopravák). Jen u ostrých zatáček a prudkých obratů se nohama jemně koriguje skluz a výkluz - podle kuličky příčného sklonoměru - ale to si nech až na příští víkend 
klesání - opět nic složitého. Prostě se sníží výkon motoru tak, aby éro nemělo sílu letět rovně - a klesá. Začne se zapnutím ohřevu karburátoru (aby ti při delším klesání nezamrzl, pak bys před přistáním místo přidání plynu prostě vrazil do země - v simu asi není nutné, v reálu docela jo ). Pak pozvolna (ne hrc-prc) stáhneš plyn a otáčky nastavíš na 1500 - 1700. Cesínka se hned začne sklápět čumákem dolů (je přece vyvážena na 110 Kt a je to spořádané éro). Jemně přitáhneš a podržíš nos chvilku na horizontu, sleduješ rychloměr a variometr. Začne klesat rychlost, zprvu pomalu, pak rychleji - a začne se zvětšovat opadání - variometr půjde pod nulu. Ideální klesání je kolem 300-400 ft/min (tedy mezi 3 a 4 na variometru), rychlost klesání by měla být 80 Kt. Jemně zahýbeš pákou (asi trochu potlačíš) abys udržel rychlost 80 - a vyvážíš si éro, abys za páku nemusel moc tahat. Pokud klesání na variomsetru bude větší (400-500), přidej trochu plyn k těm 1700-1800, pokud bude klesání ploché - jen 200-300, uber plyn k těm 1500 (ale pod ně asi už moc ne). Při správném vyvážení se úhel sestupu upravuje přidáním plynu, rychlost pohybem páky a vyvážením. Poznámka: tohle mi trochu trvalo, než mi to přišlo do krve, ale je to stejné u cesny i u boeingu - při sestupu se rychlost upravuje pákou řízení (potlačit, přitáhnout - a vyvážit) a úhel sestupu, tedy rychlost klesání - se upravuuje plynem - chci klesat méně (variometr) - přidám plyn, chci klesat více - uberu plyn. A chystáš se na přistání.
Okruh - přistání. Manévr na přistání začíná už ve výšce okruhu, tedy cca 1000 stop na výškou prahu dráhy, na kterou chceš přistát. Pak máš celkem čas všechno zařídit. Obvykle se přistává po tzv. "okruhu" to je obdélník, jehož jednu dlouhou stranu tvoří dráha - a kus stoupání před ní (jakoby před čumákem startujícího letadla) a kus klesání za ní - za ocasem. Když letíš na té druhé dlouhé straně - proti směru přistání a koukáš do boku na dráhu - tomu se říká poloha "po větru", "downwind" - pak zahneš o 90°směrem k dráze (tu už ale máš vzadu přes rameno, zatáčku děláš, když se dozadu na dráhu koukáš asi o 45° víc dozadu, než když byla po straně) - to je tzv. 3. zatáčka - pak kratší strana obdélníku se nazývá "base leg" - hovorově "bejz". Letem po "bejzu" se přibližuješ k ose dráhy. Před tím, než nalétneš osu dráhy (měl bys být asi půl až 1 km před dráhou), uděláeš zase zatáčku o 90°doleva a jsi na tom konečném klesání, tomu se říká "finále" (anglicky "final"). Tolik k okruhu.
Přiblížení - manévr přiblížení je už součástí přistání a začíná se obvykle ve vodorovném letu, v cestovní režimu, na okruhu v poloze "po větru" - při letu rovnoběžně s dráhou ve vzdálenosti asi půl až jeden kilometr, proti směru přistání, v okruhové výšce asi 1000 stop nad zemí. Když po levé straně míjíš práh dráhy, na který máš přistát, zkontroluj, jestli máš správně nastaven kohout paliva, kolik paliva ti zbývá, jestli máš nastavenu "plnou" směs (červená páka - to platí v reálu, v simu tohle asi můžeš vynechat ) a pak začni klesat (to už umíš - zapni ohřev karburátoru, stáhni otáčky na 1500, zpomal na rychlost 80 Kt, uprav plynem klesání na cca 300-400 a vyvaž si éro). To ti akorát vyjde do 3. okruhové, kde zatočiš doleva (o 90° - nalétneš na base leg) - a jak ustálíš éro, vysuneš "malé" klapky (na 10°). Pořád hlídáš rychlost kolem 80 (v reálu pozor na vytažení klapek při vyšší rychlosti, mohly by se poškodit a zaseknout, max. rychlost pro použití klapek je 90 Kt). Vysunutí klapek vyvolá klopení éra nosem dolů, ty upravíš pákou rychlost, ustálíš - a dovyvážíš - pořád 80, klesání 300-400. Před osou dráhy začneš zatáčku, říká se jí "čtvrtá", měl bys být asi 150 ft. nad letištěm, ale ze začátku si z toho nedělej hlavu - srovnej éro do osy dráhy a zamiř jakoby kousek před (!) dráhu. Už známými postupy zpomal na 70 Kt a současně vysuň klapky o další kousek, nejdřív na 20° a když se éro moc nekymácí tak dál na 30°. To jsou správné klapky na přistání - máš pak v rezervě ještě jeden zub na 40° - to jsou pak ale spíš brzdy, než klapky, ty bys použil, kdybys byl buď moc vysoko nebo mc blízko u dráhy a zdálo by se, že přistaneš někde hodně daleko.
přistání - ještě před dráhou, ve výšce asi 15-30 m (v simu se to ale špatně odhaduje) stahneš plyn úplně na volnoběh. (neboj se, letíš 70 a pádovka s klapkami je někde na 55 Kt - velká rezerva rychlosti) a začneš jemně přitahovat, aby se jakoby zvedal nos letadla - současně se vytrácí rychlost, ale klesání pokračuje, jen se zmenšuje jeho rychlsot (300...200..100 na variometru) - tomu se říká přechodový oblouk. Když se ti to povede, měl bys skončit asi 3-5m nad dráhou v mírně natažené poloze (čumákem nahoru) a s rychlosti kolem 60 Kt. Ještě letíš a éro jem maličko klesá do výšky půl metru nad dráhu, ty pořád po troškách přitahuješ, abys už skoro neklesal, a přitom pořád klesá rychlost - až éro dosedne na hlavní podvozek (přední kolečko trochu v luftě). Ty držíš pořád přitaženo a hned zavřeš klapky, abys nevyplaval, přední kolečko sedne na dráhu - nohama řídiš směr - až se zastavíš (můžeš i brzdit, když je kratší dráha).
V přechodovíém oblouku a při výdrži před dosednutím není z cesny vidět ven na dráhu - čumák je moc velký a je moc nahoře - pilot musí koukat vlevo šikmo před sebe na dráhu (nebo pás vedle dráhy) a tak udhaduje výšku a směr. Tohle jde v simu fakt superblbě - výšku prostě neodhadneš. Takže když s tím v simu v tuhle chvíli práskneš o dráhu a éro ještě drží pohromadě - bylo to skvělý přistání.
No vida. Párkrát si to zopakuj, abys tomu přišel na chuť - a už to umníš, s cesínkou toho víc nepotřebuješ |
|
4x 
