Ach, přátelé, přátelé, to je teda zas plácání do výkalů...
Komu se americký seriál o amerických veteránech zdá propagandistický - O.K. - pusťte si Vysokou modrou zeď - vyvážíte si pohled na věc.
Kdo chtěl, měl informace i za totality. Kdo se chtěl dostat k jádru, věděl jak které informace transponovat (neplatilo to vždy, ale většinou ano). Kožedub, Pokryškin, Rečkalov, Hartmann, Rall, Nishizawa, Sugita, Iwamoto, Juutilainen, Bong, McGuire, Gabreski, Tuck, Lacey, Clostermann, Kuttelwascher, František, Vašátko.... copak jste o nich nikdy neslyšeli?
A jinak: Lavočky nebyly "děsné", byly "jiné". Byly taky určeny pro zcekla jiný druh boje, než se vedl na Západní frontě - a Fajtl to popisoval velmi přesně a pečlivě.
A Meresjev byl asi skutečně borec, bohužel zprofanovaný propagandou. Jeho příběh mohl být v detailech přikrášlen, ale skutečně se stal. Nicméně - nebyla to věc zas tak výjimečná - já rád vzpomínám na oblíbeného "hezouna" velitele jednoho českého wingu v Anglii - Kanaďana Douglase Badera. Jako Češi bychom měli znát jeho příběh (a omlouvám se, že ho opakuji, už jsem to sem jednou psal).
Bader také příšel při jedné bojové akci o obě nohy. Dostal protézy - a naučil se s nimi létat. Tak, že byl opět přijat do činné služby - a tak, že se mohl stát WCDR a vodit wing do akcí (a DB za pecí neseděl). Při jedné z akcí byl znovu sestřelen. Zachránil se na padáku - ale když se dral z hořícího spita, přišel o svíé protézy. Plazhil se v blátě sběrného tábora Stalag Luft-III a Němci si z něj dělali srandu. Až do okamžiku, kdy mu hloubkař na spitu shodil s balíčky červeného kříže nové protézy - a Bader prostě zdrhnul. Kdo se o to trochu zajímá, tak ví, že útěk ze STALAGu nebyla žádná procházka. Bader se dostal do anglie a zase začal létat. S protézami. nakonec ho sestřelili potřetí - zase se zachránil na padáku -ale to už ho Němci znali. Protézy mu sebrali - a plazení zatrhli. Ve sběrném táboře tak Bader zůstal až do konce války.
No a že se někomu teď tyhle americké seriály nelíbí? - no ať na ně prostě nekouká, no. |
|