Už jsem tady o tom psal mockrát. Jak píše damilano:
Na plachtařinu jsi nepotřeboval nic, pokud jsi neměl vyslovený škraloup (brácha v BRD a pod.) a pokud jsi byl branec či voják (dokončená ZVS). Pravidla nebyla o mnoho jiná proti vstupu do jiných branných organizací zastřešovaných Svazarmem (střelectví, potápění...). Žádný "známý" či co nebyl potřeba. Pokud ale jsi nedokončil ZVS (z jakéhokoliv, třeba i zdravotního důvodu), tak smůla - výcvik nebyl možný (leda až po dokončení ZVS). A podmínky dané směrtnicí ÚV Svazarmu byly všude stejné
Zcela jiná byla situace pro motorařinu. Počet motorových pilotů byl předem určen a sledován - a pokud někdo z pilotů buď nezahynul, neumřel, nebyl vyloučen pro nespolehlivost nebo to sám nevzdal, nebyla šance na zařazení do výcviku - s výjimkou "SVS" - středisek vrcholového sportu, kde se občas dělal nábor (a bylo tedy překročeno směrné číslo), ale tam pochopitelně byl výběr přísný - včetně tzv. kádrové prověrky.
Podmínky se pcohopitelně s dobou měnily, jiné byly v r. 1958, jiné v r. 1986. V zásadě byl cítit uvolnění v posledních letech, ale to zde uvedené platilo až dokonce, snad s tím, že "směrné číslo" pro motoráře se sice sledovalo, ale bylo víc výjimek, takže nebylo zcela striktně dodržováno (na výjimku ale bylo potřebna mít protekci stranických kruhů, jinak smůla).
V souhrnu - bylo to k zblití... |
|