No jo, máš pravdu, úplně jsem na spoustu těch "postupů" už zapomněl. Ještě se mi vybavuje ten obrovskej tlak na to jít na vojenskou vejšku. Jakmile se zjistilo, že nemůžu lítat v armádě kvůli brejlím (a to nevěděli, že hlavně z principu) tak prej ať jdu aspoň třeba na vysokou tankistickou . A pak jsem lítal míň a míň. Ale přiznám se, že především proto, že atmosféra v Ak byla v tý době taková nějaká dusná. A já měl radši svobodu. A ještě dneska slyším slova náčelníka, když jsem mu oznamoval, že teda končím: "škoda, protože k lítání už se nikdy nedostaneš". Naštěstí se hodně zmýlil, i když jsem musel čekat hodně let. |
|