To co jsem napsal nejsou nějaké dohady nebo něco co jsem si někde přečetl, mam to z první ruky a několikrát ověřeno. Týhle problematice se věnuji už několik let a pár bývalých rakeťáků znám, jednoho mám dokonce v rodině, můj otec, odtud můj zájem o problematiku. Opravdu je to banda strašně chytrejch lidí, nemaj třeba vysoké školy - někteří, nebylo to podmínkou, dokonce ani maturita nebyla podmínkou, ale například to co zvládnou bývalý počtáři spočítat z hlavy i po 30 letech, to čumim a smekam kloubouk. Já se s vysokou školou můžu jít tak někam zahrabat. Samozřejmě se utajování skutečnosti měnilo i se stářím techniky v druhý půlce 70 let nebyla LUNA-M žádný výkřik techniky a všeobecně se vědělo co tu je, tak s před letem družice třeba ani neukryly, ale alespoň se tajily útvary a počty kusů techniky.
Ještě mě napadla jedna perlička, z důvodu utajení a také velikému doletu raket, se některé střelby prováděly v VVP na Ukrajině. Ale jelikož to bylo materiálně a i finančně namáhavé (není to jako ve filmech kde se celá baterie skládá pouze z jednoho odpalovacího vozidla, které když se zničí je vyhráno, baterie se skládaly z odpalovacích vozidel, mobilního velitelského stanoviště s počitači řízení palby, vozidla s meteorologickým radarem, přepravníků, soupravou technologických zařízení, atd. Dokonce byla k ochraně jedné baterie přidělována motostřelecká a tanková rota) a zároveň byly průzkumné prostředky tehdejšího nepřítele zaměřené i na VVP, prováděly se střelby z civilních prostrnaství směrem do vojenských prostorů. Před vlastním cvičením musela být naplánovaná trasa letu rakety, tak aby v případě závady nedopadla do obydleného území, také musel být z trasy letu rakety vyloučen veškerý letecký provoz. Vždy po dohodě s Ruzyní a s národními výbory obcí, na jejichž katastru se prováděl odpal. Ne vždy vycházeli armádě vstříc. |
|
