Ony tyhle generované víry mají díky turbulentnímu proudění tendenci déle se držet u povrchu křídla či jiné plochy bez odtrhávání i při výrazně vyšším úhlu náběhu, než má standardní (relativně) laminární proudění. Čehož se využívá s výhodou u stíhaček, které mají pro generování tohohle proudění dostatečný přebytek výkonu (nárůst odporu je dost razantní) a onoho proudění pak využívají např. k tomu, aby byla náležitě efektivní výškovka a směrovka i u úhlů náběhu, které jsou jinak naprosto nemyslitelné. Ale aerodynamicky to je už opravdu vyšší dívčí, je to spíš otázka experimentálního vývoje, než použitelného a alespoň pro mě pochopitelného matfyzu  |
|
