Upřímně řečeno, nediv se mu, že má takovýto přístup. Dle slohu je to mladý jinoch což dává předpoklad menším životním zkušenostem. Jestli nikdy nezažil situaci, kdy musel rychle udělat rozhodnutí, na kterém závisel jeho (a případně další) životy, je logické, že neví o čem píše a neví, že racionální a logické myšlení může u kohokoli naprosto vysadit (byť si každý říkáme, že nás se to netýká). Bohužel, komu se to přihodí se nedá zjistit na simulátoru ani s instruktorem vedle sebe, ani při nekonečném tréningu kdy je letiště na dokluz a jen velmi orientačně to lze odhadnout důkladným psychologickým vyšetřením. Lidské psyché je zapeklitá věc a jedinou metodou jak řešit kritické situace je dril postupů které se musí mechanicky provádět. Jakékoli zapojování invence a analytického myšlení je strašné riziko, protože NELZE dopředu detekovat do jaké míry budou v extrémním stresu tyto části mozku u daného jedince paralyzovány, na rozdíl od částí mechanického provádění zafixovaných procedur, které jsou mnohem odolnější. Mnoho lidí popisovalo, že si vůbec nepamatuje průběh kritické situace a podle analýz provedli bezchybně desítky úkonů. Odborně se tomu říká "Rozhodovací paralýza" Z pohledu psychologie také platí to co shrnul Doktor Schwartz: "„Lidé se nerozhodují na základě toho, co je nejdůležitější, ale na základě toho, co je nejjednodušší vyhodnotit." A to je právě tento případ, jednoznačné číslo na které se upneš a může být zavádějící je horší než žádné číslo, vzato v souvislosti s výše uvedeným textem.
|
|