Nevím s jistotou, jak a zda fungovaly v době 2. sv. války radiomajáky v dnešním slova smyslu (NDB), ale že letci často zaměřovali civilní stanice rámovými anténami a navigovali podle toho - to bylo známo a praktikovalo se už před válkou (kdyby se to nedělalo, neměla by letadla těch dob ty typické otočné rámové antény - jakoby malou obruč někde na hřbetu trupu... DC-3, Bf-110 atd.
O tom, že Japonci útočíci na Pearl Harbor navigovali pomocí náměrů na Radio Hawai se taky hodně ví.
Rovněž známým faktem je, že v roce 1948, tedy jen 3 roky po válce, byl známý berlínský letecký most celý "postaven" na síti NDB (fixních a pohyblivých) - a nemýlím-li se, byly při tom používány stávající německé radiomajáky (nejen nolvé americké) - z tioho se dá usuzovat, že asi už za války nějaké byly v provozu (princip byl roky používán) - ale v jakém režimu pracovaly (zapínány jen v určitou dobu pro určitý účel? jaklé frekvence?) - to se můžu jen domnívat...
Ono totiž práívě válečné snažení nahrává spíše radiomajákům, než goniometrii - pokud je radiomaják mimo dostřel nepřítele, tak případné nepřátelské letadlo sice může signál použít, ale mí stíhači ohlídají, aby se nedostalo kam nemá - pak klidně nechám své radiomajáky zapnuté - aby mí letci lépe a snáze navigovali. Každý si zaměřuje, co potřebuje - a při tom ale nic nevysílá, může se plížit nocí nepozorován.
Pokud ale budu praktikovat gonio, tak zaměřená letadla musí pípnout - a to je může v době radiového klidu demaskovat - přesněji - v době radiového klidu by se nadala praktikovat žádná radionavigace.
Sumna sumárum - myslím, že už se radiomajáky používaly - a je třeba pátrat po dalších podrobnostech... |
|
