Tak jsem se ptal otce, on byl sice tenkrát malý kluk, ale pamatuje si, že se vysílalo upozornění, že nad Německem (míněno celkově) se pohybují bombardovací svazy a kam směřují. Cíl samozřejmě nevěděli, ale věděli kterým směrem letí. Z toho se dá usuzovat, že se vysílalo pořád, bez ohledu na zaměřování letadel.
Jestli se vysílalo v blízkosti svazů (Praha při útoku v Čechách) si napamatuje, prý jak slyšeli že to letí nad Protektorát. tak měli jiné starosti než poslouchat rádio. Tam to pak přebíraly sirény označující začátek a konec leteckého nebezpečí. Pak mizeli do krytů nebo do lesa. Tady by asi spíš pomohl nějaký pamětník z oblasti "za vodou", uprostřed lesů. Kolín si toho užil dost, tady to lidi brali vážně.
A na závěr ukázka z prvních let války, takhle si to pamatuje otec, omluvte případné gramatické chyby, jsou-li:
Achtung, Achtung!
Wir lagen die Luftage Meldung.
Uber der Reichsgebiet befindet sich kein feindlicher Kampferband.
Ende der Meldung.
Pozor, pozor!
Předkládáme hlášení o vzdušné situaci.
Nad územím Říše se nenachází žádný nepřátelský bojový svaz.
Konec hlášení.
Ke konci války už hlásili jen jedno varování za druhým. |
|