Jenže fyzickými vjemy se právě simulace na PC od reálu odlišuje a skutečně je to o něčem jiném. Moje reálné zkušenosti čítají šest okruhů v Cessně 172 okolo letiště - 6 startů a 6 přistání - za celkem silného nárazového větru, 3x na pravé sedačce vedle pilota (na minutku jsem si Cessničku i "podržel"), 3x vzadu. A pak cca 3 hodiny na full-motion trenažéru B737. Moc toho není, ale moje bezprostřední pocity vždycky byly, že létání na PC z hlediska létání jako takového - míněno samotný pohyb vzduchem - JE a BUDE vždycky jen hra. Několik týdnů jsem trénoval ve FS na modelu B737 od Dream Fleetu ovládání tohoto stroje, vyjma programování letového počítače. Tenhle model prý reálu odpovídá na nějakých 97%. Už ale první radikální změnou je samotné prostředí. Ve FS si kupříkladu overhead panel zobrazím přes celý monitor krásně přehledně, ale ve skutečném kokpitu se z levé sedačky na jeho pravý kraj musím opravdu hodně natáhnout. Podobně je to se středovou konzolí, kde jsou plynové páky, klapky a spousta dalších věcí. Tohle prostě člověka hodně ovlivní v jeho chování. Je rozdíl ťukat do klávesnice a držet joystick a vzít za berany oběma rukama, cítit síly v řízení a zároveň pohyby stroje. Tehdy jsme si vykoušeli pár krizových situací a teprve jsem pochopil proč jsou tam dva piloti a jak moc multifunkční displaye usnadňují pilotům práci.
A ještě k tomu vybírání vývrtky. Instruktor nám tam nasimuloval průlet turbulencí za prolétnuvším dopravním letadlem. Už předtím nám říkal, že když tohle simulovali, museli účinek několikrát zmírňovat, protože celá kabina okamžitě spadla dolů do nejnižší polohy. Jak jsem tento "mírnější" efekt vnímal já, letadlo se v mžiku obrátilo na záda a šlo do vývrtky. Na PC nic extra, ale takhle jsem během zlomku vteřiny nevěděl co dělat, jen jsem se to instinktivně snažil nějak ustálit a marně jsem přemýšlej jak se to dělá. Pak to instruktor pauznul, probrali jsme co se vlastně stalo a když naznal, že ve 3000ft by ta vývrtka ještě šla vybrat, zase to pustil a já, protože už jsem věděl co dělat, jsem to pak v klidu vybral. Ale bez té pauzy na vzpamatování fakt nevím...
A co tím chci říct? Na PC se dá báječně trénovat navigace a podobné věci. Na propracovaných modelech se dá výborně prakticky seznámit s ovládáním skutečného stroje a s různými režimy letu. Ale od skutečného létání je toto na míle daleko. Je to krásná, někdy i poučná, zábava, při které se krásně sní o skutečném létání.
Asi nejlepší možností modelování chování letadla za letu je počítání těchto charakteristik přímo v reálném čase v závislosti na konstrukci letadla. Tohle už jsem nakousnul v jiném příspěvku. Letový model není předem definovaný, předem daná je pouze konstrukce stroje a jeho jednotlivá omezení z hlediska působení nejrůznějších sil. Pak je simulováno prostředí, ve kterém se stroj pohybuje a jeho parametry (např. proudění vzduchu). Za letu se pak v reálném čase počítá jak by se chovaly jednotlivé části letadla v okolním prostředí a celé to dá dohromady letový model. Problém je v tom, že skutečně 100% přesné modelování letu tímto způsobem není možné, protože ani nejvýkonější počítače současnosti toto nedokáží, o PC ani nemluvě. |
|
