Přemýšlel jsem jak začít a jak to popsat aby to nebylo moc komplikovaný a nakonec mně napadlo jen to udělat v bodech:
1.) V/S a SPD nejsou vzájemně kompatibilní - buď jeden nebo druhej. To platí stejně tak pro VNAV PTH nebo VNAV SPD. Prostě buď klesáš pod daným úhlem a na rychlost se nebere ohled, nebo danou rychlostí a pak se jí přizpůsobuje úhel. Obojí zároveň nejde.
2.) Nevím jak u reálnýho éra, ale u PMDG když nastavíš blbě contrainty (příliš velké rozmezí od původně naplánovaného profilu), tak se je snaží počítač honit bez ohledu na provozní omezení, o pasažérech ani nemluvě. To je celkem dost velkej problém STARů pro LKPR, který jich mají speciálně kvůli SLP bodům až příliš.
3.) VNAV režim je nejvíc automatický vertikální režim a je závislý na příliš mnoha parametrech. Já osobně ho zapínám až od FL100 a při klesání tamtéž vypínám (hlavním důvodem je asi spíš lenost dodržovat optimální rychlosti pro ekonomický provoz, jinak bych ho snad nepoužíval vůbec). Mnohem větší kontrolu nad érem mám v režimu FLCH, případně co je úplně nejlepší - nechat si to klidně spočítat FMCčkem a zobrazit na ND, ale pak si to ladit sám pomocí V/S - tak abych sledoval profil a přitom byl v potřebných rychlostních limitech.
4.) Ideálním profilem pro VNAV jsou 2 body - T/D a RWYxx. V tom případě nastaví vše ideálně a přesně. Jakkoliv se do toho zasahuje (další body na trati a zejména změna jejich nastavení rychlosti a výšky), tím víc ten profil začne být skokový, až na konec pro AFS téměř nespočítatelný. Pokud ale je nutnost nastavit při sestupu nějaké constrainty (což většinou je), je dobrý začínat od spodu, tak aby měl vždy čas upravit všechno nad tím až do T/D. A poté čím víc omezení přibývá, tím víc je potřeba před vložením bodu se podívat do LEGS na to, jaké hodnoty jsou předpočítané - a je dobré se od nich příliš nelišit. Prostě i ládovat počítač se musí umět, jinak je výsledek oříšek i pro sebelepší mašinu.
5.) Obecně by mělo být pravidlem, že by měl být profil takový, abys nemusel při přiblížení ani jednou vysunout spojlery, nebo nějak dramaticky zvyšovat výkon motorů. Jsou ale případy kdy to holt jinak nejde. Jakmile to ale musíš udělat, je to neklamná známka toho, že ten profil už má od ideálního sestupu daleko...
6.) Jinak k tomu "divení" se co letadlo dělá - nedívejte se na nastavení na MCP a FMC. To co skutečně letadlo používá za režimy uvidíte jen a pouze na PFD displeji - a je dobré tam koukat, jinak se můžete občas dočkat nepříjemných překvapení. |
|
