Tak přístroje mám rád, tak si dovolím odpovědět 
Podle MSA (ISA) je průběh tlaku s výškou exponenciální, tudíž by výpočet a výroba výškoměru byla nesmírně složitá a nákladná. Proto se při pohledu na průběh tlaku od výšky 0m do cca 11 km dá předpokládat přibližně přímkový tvar a tak se značně zjednoduší a zlevní jeho výroba.
Ale k chybám, výškoměr v podstatě už vlivem výroby ukazuje chybně ve všech výškách. Odchylky jsou velmi malé, tak se (podle mých infromací) zanedbávají (možná, nejsem si jistý, ale je možné, že výrobce dodává nějaké tabulky společně s přístrojem, kde jsou jednotlivé odchylky popsány)
Co se týče poškození, může se stát, že se ucpe sonda statického tlaku, ikdyž pravděpodobnost je minimální, ale je to možné i vlivem lidského činitele, jak bylo nedávno v Leteckých katastrofách (páskou přelepené sondy) a v tom případě výškoměr ukazuje výšku, ve které byl přístup statíckého tlaku vzduchu zablokován. Pokud dojde k poškození vlnovce (membrány), že jedna její strana uníká, kde je uzavřený tlak, tak v nepřetlakované kabině by měl ukazovat při vodorovném letu nulu a při stoupání, resp. klesání by fungoval jako vario (přibližně). V přetlakové kabině by tomu bylo jinak, protože by byl tlak (pravděpodobně vyšší, než jaký byl v původní uzavřené tlakové krabici a tak by ukazoval mnohonásobně menší výšku, než v jaké by se letadlo nacházelo (předpokládáme-li, že letíme v dopraváku ve výškách řádově kolem 8-11 km). Pokud dojde k pošození výškoměru, v dopravních érech jsou min. 2 nezávislé okruhy, které lze přepínat, protože jsou na přístroje převáděny elektronicky. Snad by to mohlo být zhruba vše
P.S.: Tahle rubrika otázek je vinikající nápad, moc se mi to líbí, člověk se dozví spoooousta nových věcí, ikdyž u něčeho jsem z těch odpovědí moc chytrý nebyl |
|
