Musím trošku reagovat na Borkův příspěvek, resp. jej doplnit: vojáci byli při létání svázáni VELMI přísnými pravidly, před každým letem přezkoušení z daného úkolu, z předpisů a já nevím čeho ještě. Při plánování vojenských letových akcí se vojenská činnost vždy koordinovala s nejvyšším civilem, říkalo se mu "oblast" a veškeré prostory, úkoly a výšky podléhaly koordinaci s oblastí a oblast byla nadřízena vojákům, oblast zároveň dala vojákům tzv. vyhlášené a nebezpečné prostory, které vojáci v žádném případě nesměli narušit, mně se jednou povedlo jeden zakázaný prostor jen "štrejchnout" a byl z toho průser. Toto plánování probíhalo den před létáním, není tedy možné, že voják se ráno probudí a řekne, že půjde létat tam a tam a vyhlásí si prostor za uzavřený. A když jsem létal v Košicích, smíšený provoz civil a vojáci, opět byl civilní řídící nadřízen, šel -li na přistání dopravák, měl přednost, vyčkával voják, nikdy ne civil a vojenský řídící si koordinoval svoje lety s civilem, který měl tu samou plánovací tabulku letů jako vojenský řídící, aby měl přehled a představu o činnosti vojáků a v případě zdržení letu buď civilního nebo vojenského opět koordinovali spolu. Zkrátka voják si v luftu nemůže dělat, co chce, na každý letový úkol jsem přesně věděl, co budu létat, a každý let se kontroloval, bylo dáno prostě úplně vše, každou sekundu letu jsem měl naplánovanou, od času vzletu až po přesný sled prováděných prvků, byť by to byla jen jednoduchá pilotáž a zatáčky. Takže má-li někdo skutečně představu, že se prohlásí za vojenský let a může si dělat co chce, je na velkém omylu )) Jsou to sice věci staré 13 let, ale předpokládám, že platí stále. |
|