|  | | Incident na prahou - dotaz k veci, ale MM :) 30. 11. 2009 / 11:59 | |
| | Hmmmm... zajímavá diskuse pro letce - diletanta (pozor - toto slovo není nic pejorativního, jde o složeninu latinského "per suo dileto" - tedy létající "pro svou potěchu"  )
Ale - k poměrně tvrdé linii obhajoby "integrátů" - a k tomu, jak MD píše, že zkoušky jsou intenzivnější, těžší, složitější, objem vědomostí mohutnější - a tak že aerolinky dávají přednost "integrátům" víceméně oprávněně.
Taky jsem se musel pro svou profesi nějaký objem dat naučit a nyní učím tomuto umění další, své následovníky. Mám dva zásadní názory, které se tohoto týkají. Záměrně zde nebudu psát ani "piloti" ani "aerolinky" - protože tohle je trend v celé společnosti, na Západě i na Východě (bohužel...)
1) NENÍ pravda, že by výcvik v intenzivním kursu poskytl více zapamatovatelných informací, usnadnil dlouhodobou použitelnost učiva nebo lépe vybavil žáka. Kurs je jen intenzivní, nic víc, nic míň. Přináší všechno v jedné hromadě, promyšleně poskládané tak, aby to plus mínus logicky jedno navazovalo na druhé. Intenzivní masáží připraví na zkoušky. Co z toho ale zůstane adeptovi v hlavě půl roku - rok po skončení kursu už ale nezáleží na tom, jak to do hlavy dostával - ale jaký přístup k problematice má ten který daný jednotlivec - a to mu integrovaný kurs do hlavy nenaleje.
2) ANO, je asi pravda, že v současnosti náborová oddělení zaměstnavatelů dávají přednost někomu "kdo je podrobně sledován v průběhu celého výcviku" - a to z prostého důvodu. Masovost aplikace "methods of bussiness administration," "standardů a ukazatelů kvality práce" a na druhé straně "práv zaměstnance" - vede ve skutečnosti k dost znatelné devalvaci personální práce. Dřív byli dobří personalisté a špatní personalisté. Nyní jsou prostě úředníci - všichni placení podle plnění auditovaných kriterií, která málokdy souhlasí s podstatou existence personalisty - tedy získání kvalitního pracovníka. Tento systém prakticky vylučuje, aby se v něm uplatnil individuálně výrazný kvalitní personalista, který za cenu občasných přehmatů získá výrazně větší pčet nadstandardních adeptů. Průměrní personalisté nabírají průměrné zaměstnance, jen za cenu mnohonásobného zvýšení nákladů, včetně prostředků, vynaložených na auditní orgány, kontrolující formální stránky příslušné akreditace.
Jak to souvisí s piloty? Prostě náborová oddělení 1. nedokážou podle jiných než administrativních hledisek odlišit dobrého kandidáta od špatného. 2. náborová oddělení si nemohou dovolit jít do rizika - bojí se, že si nemohou dovolit někoho přijmout - a když se za nějakou dobu ukáže, že je k ničemu, tak ho vyhodit a vzít jiného. Přinejmenším by tím porušili kontinuitu obchodních ukazatelů svého oddělení, na které je závislá "motivačně" sestrojená pohyblivá složka jejich úřednického platu.
A tak máme průměrné (nebo spíš žádné) doktory a taky "piloty strojníky" - ze kterých se občas někdo ukáže jako úplně blbý a někdo výrazně dobrý - a vlastně ve finále je efekt úplně stejný, akorát se na tom živí šílený byrokratický aparát (a lidé, absolvující svůj lidcký život lidsky jsou tímto byrokratickým systémem významně handicapováni).
Škoda... |
| |
|
