Dovolil bych si k tomu ještě malé povídání...
Vím, že pro spoustu lidí neexistuje jiná cesta, než se ptát zkušenějších lidí (pilotů, instruktorů) které znají, nebo je cvičí. Já jsem si tím obdobím samozřejmě taky prošel a na to co řekl Franta nebo Karel jsem nikdy nedal dopustit. Ale jak se tím začne člověk prokousávat sám, zjistí že ono to zase tak úplně pravda být nemusí. Proč to tak bývá ? Pokusil bych se rozdělit dotazované na dvě skupiny:
1.) Instruktoři. Drtivá většina instruktorů jsou aerokluboví matadoři, kteří mají neuvěřitelné zkušenosti s lítáním malých letadel a výcvikem pilotních žáků. Asi ale nelze očekávat, že by každý z nich disponoval platnou ATPL kvalifikací, nebo prošel výcvikem a zkusil praxi jako řídící letového provozu. Není to samozřejmě špatně, specializují se na jiné záležitosti a ty dělají výborně, ostatně taky....kdo by jim to zaplatil. Nemůžeš ale očekávat, že budou vědět všechno, když se jejich zkušenost s řízenými prostory a velkými letišti odbývá většinou na nějakém malém regionálním letišti když občas zbyde čas, nebo je to potřeba kvůli výcviku žáků. Spousta z nich (i když by třeba správně měli) taky nesleduje aktivně všechno co se v oboru letectví rychle mění, ať už jde o komunikaci, předpisy, nebo jiné metody. Mají prostě svou zažitou rutinu a tu dělají dobře.
2.) Piloti. Odpovědi pilotů bych (z mnoha a mnoha let zkušeností ;o) rozdělil na následující kategorie 
a) Fórek / latina - možná se to nezdá, ale hodně odpovědí je touto formou...Jak získáváš zkušenosti, spousta blbostí se dá podat tak seriózně, že se nechytáš. Bohužel se tím hodně lidí dost baví, já osobně takovou konverzaci vedu pokud možno jen s lidmi, kteří tomu rozumí (a do legrace se zapojí), nebo s přítelkyní ;o) (které to pak vysvětlím správně). Ne všichni jsou ale podobně vstřícní.
b) Stručná odpověď - "vždycky tam dáváme 25", "vždycky lítáme na plnejch", "nikdy nebrzdíme na MAX", apod. Tomu bych řekl rychlé se zbavení komplikované otázky. Taky poměrně dost častá forma odpovědi, a docela pochopitelná. Ono na rovinu, v letectví není nic příliš jednoduché, černobílé a popsatelné dvěma slovy. A jakmile uslyšíš něco jako "všichni, vždycky, nikdy, jenom, maximálně, apod..." tak za tím je většinou hodně "ale". A komu se nechce, popisovat podrobnosti a výjimky ti nebude.
c) Odpověď ze zkušenosti - tzn. ne na základě faktů, ale "my to tak děláme". Což může být v pořádku pro jedno letadlo a provozovatele, ale může být naprosto odlišné od jiného provozovatele, výrobce letadla, země provozu, apod.
d) Odpověď striktně předpisová a kompletní, na základě faktů, knih, předpisů, znalostí, apod. Tyhle bývají hodně v menšině. Liší se v tom, že zatímco ty se ptáš na jednu věc, odpověď je na 10 dalších ;o) Protože ty s tím prostě souvisejí a nejde říct jen A nebo B. Ten kdo odpovídá se tak nesnaží všechno zjednodušit a odpovědět nějak kr8tce, ale prostě ti popíše co všechno se za tím skrývá.
Výsledkem toho co se dozvíš od 1 a 2a-c bývá většinou trošku vzdálenější od exaktního pojetí problematiky. Není to rozhodně špatně, ale nemůžeš to použít při školení někoho jiného jak se mají věci dělat správně, nebo v nějakém argumentačním souboji
Pokud můžu mluvit za sebe, snažím se vždycky odpovídat jako skupina 2d. Je to většinou na dlouho, pro čtení a pochopení asi i komplikovanější, ale nechci nic vynechat. Někdy sklouznu k variantě 2c, ale to jen proto, že zkušenost je natolik silná a striktní, že nebývá většinou pochyb o správnosti. Vždycky se ale snažím uvést, k čemu se to vztahuje, z jakých podmínek daná zkušenost plyne. A stejně myslím jako v Markyho případě (a řady dalších místních lidí), můžeš se spolehnout že tím na co odpovídám jsem strávil 100% svého času za poslední minimálně rok a že i když jsem už těch 14 teoretických ATPL zkoušek (a další hromady praktických) udělal s výsledkem víc než vynikajícím, stejně než něco napíšu tu knihu vždycky ještě otevřu, abych měl jistotu. Abych nepsal pro ostatní něco od boku a tvrdil tak, že je to správně.
A na závěr vždycky ještě jedna věc - pro správnou odpověď není nic důležitějšího, než se správně zeptat ;o) Ono to zní jako drobnost, ale pokud položíš někomu tzv. leading question (tzn. takovou co už svým zadáním tak nějak implikuje odpověď), můžeš se dočkat toho, že se sice dozvíš to co očekáváš, ale už to nemusí být to, co by ses správně měl dozvědět nevýhodou je, že správně položená otázka vyžaduje většinou odpověď, do které se nikdo nechce moc pouštět
A aby toho povídání nebylo málo - rozhodně bych nechtěl aby celý Pérák sklouzl do podoby, kdy se všichni budou ptát a očekávat odpověď od 4-5 lidí. Rozhodně se nebojte odpovídat a radit ostatním na základě svých zkušeností a znalostí - jen se nesnažte stavět odpovědi jako dogmata. Dejte prostor svým pochybnostem, nebo možnosti doplnění a jinému názoru. Já osobně taky nemám vždycky čas sepisovat všechno a raději doplním nebo opravím někoho jiného. A co bývá občas nepochopeno - ne proto, abych se po něm svezl, nebo ho zesměšnil, nebo ztrapnil, nebo prostě nějak jinak setřel. Nic nemůže být dál od skutečnosti. Dělám to proto, abych mohl ostatním předat zkušenosti a vědomosti....a nic není lepší učební metoda, než vysvětlení jak to dělat správně na příkladu, který správně není. A je mi vždycky tak trochu líto, když to někdo neunese a má pak pocit, že se musí hádat do krve, protože já se po něm vozím. Ti co takový pocit občas mají, zapoměňte prosím na to Já to dělám ve svém volném čase a proto abych pomohl ostatním a jako vedlejší důvod abych si taky pěkně zopáknul sám, co jsem třebas pozapomněl. Nic jiného za tím není.
Konec hlášení. |
|
