Několikrát jsem řešil Belly Landing a Prop-Strike (např. Cessna 210 OK-RAY a nebo OK-CIC, případne OK-ALZ). Prvně se sundá vrtule a jakmile byl PropStrike se zemí, okamžitě pochoduje do fabriky (nejčastěji Německé MT Propeller, ten jsme používali). Na motoru se sundají kapotky na válcích (to pro kontrolu, jestli nejsou štěpy v oleji) a sundá se vana dole, motoru se vyndá klikovka a ta jde na defektoskopii.
U amerických motorů (Continental a nebo Teledyne) je povinné udělat defektoskopii metodou Eddy Current, tedy metodou Vířivých proudů. Musí jí provést technik s mezinárodní kvalifikací Level III.
Dále se měří defektoskopicky válce a váčky, ale to se dělá metodou Magnetic Particle. U toho se zamatlá vždycky štěpkama půl letadla, tohle jsem osobně dělal strašně nerad.
No a v poslední řadě jsme dost často dělali kontroly Trunionu na příďovém kole (pochopitelně u letadlel ala Cessna a další), což je to, co má vlastně pilot pod nohama, ta vidlice. Ta trpí dost často. To se testuje Penetrací a pod UV světlem - tohle mě zase velmi bavilo 
Pokud se najdou trhliny na mnoha dalších testovaných místech, případně praskliny, tak motor běží buď celý a nebo jeho část výrobci, případně autorizovanému servisu na Overhaul a nebo někdy rovnou výměnu.
Dost často se kontroloval také nosník křídel, to hlavně když letadlo udělá kotrmelec v oraništi a úřad to rád požadoval. Kontroluje se úchyt pásnice a vlastního nosníku opět NDT metodami.
Jakmile je to dáno dohromady s takovým a nebo takovým výsledkem, začnou klempířské práce. A to je dost pakárna, u nás si s pár letadlama hráli kluci i dva týdny. Jakmile jsou plechy nahrazeny/vyklepány a náhradní díly jsou na skladě, zkompletuje se to celé a postaví se letadlo na zvedáky. Poté nastoupí elektrikáři a testují a testují. Pokud má letadlo hydrauliku, tak se doplní nová, včetně brzd a šokových částí letadla ala Silent blocky a další podloží. Zabouchá se kolama, odzkouší se vše a letadlo se změří na odchylky (např jestli nemá na trupu vrtuli, vychýlená křídla atd) - tady jsem osobně viděl jednu C 182 nejmenovaného majitele, který prolétl bouřkou a došmajdal na Kbely. Levé křídlo bylo vyoseno o 3 stupně nahodu
poslední štací je nová vrtule, která dorazí, ohnuté se většinou nerecyklují. Dodá se zpátky na éro, naplní se stavění vrtulky olejem a jde se motorovat. Po každém takovémto zásahu se dělá velká motorovka (neplést s tím, co dělají piloti), která někdy trvala až 2 dny, podle ladění motoru a všeho, ale standardně běží v kuse cca 4-6 hodin.
No a pak se jde zase létat. Někdy jsme dali letadlo dohromady do měsíce a taky jsem to zažil jako traťový běh na 7 měsíců i rok
Toliko něco málo zkušeností z pozemního uvedení letadla po nehodě opět do vzduchu. Necitujte mě přesně, je to přes 3 roky, co jsem dělal tuhle rozborku naposledy a tak jsem to dal dle nejlepšího vědomí a zkušeností dohromady hlavně pro zajímavost |
|
1x 
